Koupila jsem poličky a požádala Jarina z Březové, zda by nebyl tak laskav a nepřivrtal. Přivrtal, za řízek, protože někdo neministruje bez knedlíku, Jarin nevrtá bez řízku.
A když byly všechny poličky tam, kde mají být, Václav začal provádět zatěžkávací zkoušku, pronesla jsem památnou větu: Neuměl bys opravit lampu? A Jarin pronesl druhou památnou větu: Uměl. A tak se pustil do opravy lampy, kterou jsem dostala od Markéty a která občas blikala, páč nějakej kontakt. Když se v tom Jarin vrtal na můj vkus už příliš dlouho a opravu s kýmsi telefonicky konzultoval, řekla jsem, že v poho, ať to nechá, páč na to my jsme tady zvyklé od toho, jehož jméno se nesmí vyslovit, pročež mi navíc přišlo, že není třeba se s tím hroutit, seženu někoho, kdo tomu fakt rozumí, ale Jarin pravil, že v pohodě, strčil tam šroubovák, ozvala se rána, Jarin žil, všude tma a vylítlo to až na chodbě. Dneska si tak říkám, že mohlo vyhořet i to trafo v Malešicích.
A tak když jsem pořídila pračku a sušičku a Jarin nám je sem pomáhal vystěhovat, optala se opatrně Klára, zda ji Jarin bude taky montovat :D.
Žádné komentáře:
Okomentovat